Elektrolytické pokovování mědí je nejstarší proces používaný v galvanickém pokovování a to již od roku 1830. První měděné povlaky se získaly oddělením mědi z kyselých roztoků síranu měďnatého. O 10 let později se poprvé použila i kyanidová koupel. V KNK zamac se procesy pokovování mědí provádějí od roku 1986 přičemž galvanická linka postupně prošla několika kompletními rekonstrukcemi a mědění probíhá nejdříve v alkalických kyanidových lázních, které jsou nezbytné jako základní vrstva pro pokovení zinkové slitiny a následně podle potřeby se mědění provádí v kyselých síranových lázních.
Elektrolytické mědění je proces prováděný v elektrolytických lázních, ve kterých výrobek, který se má medit působí jako katoda, zatímco anoda se skládá z katod v čisté mědi. Kovové elektrody jsou umístěny v roztoku elektrolytu tedy látky, která vede elektřinu a tyto měděné elektrody se připojí ke zdroji stejnosměrného proudu. V důsledku rozdílu potenciálů na elektrodách migrují volné kladné ionty směrem ke katodě – výrobku. Galvanická koupel je vodní roztok chemických sloučenin, který se skládá ze solí nanášeného kovu, jakož iz dalších organických a anorganických sloučenin, které ovlivňují vodivost roztoku a kvalitu výsledných povlaků.
Kyanidová mediace koupel se skládá z komplexního kyanidového roztoku Na3Cu(CN)4. Kyanidové mědění je nezbytné pro další pokovovací procesy. Úkolem kyanidového mědění je vytvořit základní vrstvu mědi, která se může aplikovat přímo na zamak slitiny zinku, mosazi a železa o běžné tloušťce 5-8 mikronů, vrstva je podle podkladu polomatná až lesklá bez možnosti poskytování korozní odolnosti zinkové slitiny.
Vytváří vysoce lesklý dekorativní povrch mědi se schopností vyrovnat povrch s drsností na úrovni 1000 mikronů. Podle potřeby se nanášejí vrstvy o tloušťce 10-40 mikronů. Používá se také většinou jako podklad pro další vrstvy jako je mosaz, chrom, chrom matný, nikl, nikl matný a nikl černý. V případě, že tato měděná vrstva bude konečná, tak je nutné ji ještě pasivovat průzračným lakováním.
